Vývojová stádia dítěte

Každý rodič tuší, že vývoj jeho dítěte probíhá podle určitých zákonitostí. Udělat si alespoň hrubý náčrt toho, co se ve vývoji děje, nám umožňuje mít reálná očekávání, připravit vhodné prostředí a hlavně pochopit, jaké jsou jeho aktuální potřeby. Proto jsme dnes připravili přehled jedné z nejvýznamnějších teorií, na které si ukážeme, jak se vyvíjí dětské myšlení.

Jean Piaget a psychologie dítěte

Jean Piaget byl švýcarský psycholog, který studoval dětský vývoj, a to od kojence až po dospívání. Na rozdíl od svých předchůdců věřil, že děti zpracovávají informace jinak než dospělí a že inteligence se získává, přizpůsobuje a rozšiřuje společně s tím, jak děti poznávají svět kolem sebe.

 

Poznatek pro rodiče: Inteligence není daná, ale vyvíjí se v interakci s okolním prostředím.

 

Jak rozvíjet inteligenci svého dítěte

Malé „vědce“ čekají 4 etapy vývoje. Kojenci a malé děti tedy chápou svět zcela jinak než dospělí, nicméně v průběhu hry a zkoumání se jejich mysl postupně „tvaruje“ do způsobů myšlení, které více odpovídají realitě. Piaget věřil, že děti hrají aktivní roli v procesu učení a připodobňoval je k malým vědcům provádějícím experimenty - jak se jejich mozek vyvíjí a zkušenosti zvyšují, prochází postupně následujícími fázemi vývoje.

 

Senzomotorické stadium (od narození do dvou let) aneb prožívání a poznávání světa všemi smysly 

Jak název napovídá, děti se v tomto období učí prostřednictvím svých smyslů a pohybů. Důležité je pro něj tedy to, co vnímá a s čím může manipulovat. Vývoj myšlení, ke kterému dochází během této etapy, je přitom plný dramatických změn: dítě se nejen učí, jak provádět fyzické činnosti (jako je plazení a chůze), ale vyvine se u něj také objektní stálost (ví, že věci existují, i když je zrovna nevidí), a vědomí sebe samého jako samostatné bytosti. Ke konci této fáze se u dětí začne objevovat symbolická hra (založená na předstírání), během které začne např. napodobovat činnost dospělých.

 

“Symbolická hra je založena na předstírání, což je myšleno v tom nejlepším slova smyslu: dítě předstírá, že se děje něco, co se ve skutečnosti neděje. Pro předstírání ve hře je naprosto zásadní schopnost vyvolání představy nepřítomného předmětu či dění, vybavení toho, co aktuálně není k dispozici nebo aktuálně neprobíhá. Pokud je to jen trochu možné, dovolme dítěti „pracovat“ se skutečnými předměty, aby mohlo pocítit, že napodobuje činnost dospělých. (Časopis Koukej)

 

pomucky, které zaujmou

 

Předoperační stadium (od 2 do 7 let)

V rané fázi (2-4 roky) nastává tzv. senzitivní období pro rozvoj řeči a rozvoj fantazie, proto svou důležitou roli hraje rodičovské vyprávění. V psychologii bývá tato etapa označována také jako symbolická expanze do světa, kdy dítě už není závislé jen na tom, co aktuálně vnímá, ale má vytvořenou trvalou představu o tom, jak předměty vypadají (tzv. mentální reprezentaci). Svou důležitou roli má proto stále symbolická hra, která kromě funkce kognitivní (poznávací) má i hodnotu emotivní - dítě prostřednictvím hry zpracovává své problémy, odreaguje napětí a přizpůsobuje si svět tak, jak potřebuje. Typické v této době je také lpění na pravidlech, které dětem přinášejí pocit jistoty - pokud tedy trvá na jistých rituálech a stereotypech, dopřejme mu je.

 

V předoperační fázi však od dítěte nečekejme logické myšlení - jejich myšlení je tzv. názorné, tedy odkázané pouze na vizuální vjemy.



Stadium konkrétních operací (7-11 let)

Děti v tomto stadiu začínají postupně uvažovat logicky, přičemž zásadní roli v tom hraje schopnost decentrace, konzervace a reverzibility. 

 

Decentrace: Dítě je najednou schopno vzít v úvahu více hledisek a informace, které získává, kategorizuje. Díky tomu dokáže uvažovat komplexněji a umí najednou vidět svět očima někoho druhého.

 

Konzervace: Děti začínají chápat, že věci jsou trvalé, i když se jejich podoba může měnit. Například při srovnání fotografie zimní a letní krajiny rozumějí tomu, že se jedná o tutéž krajinu. Děti začínají rozumět proměnlivosti světa a vědí, že tatáž skutečnost může nabývat různých podob.

 

Reverzibilita: Školáci začínají pracovat s tzv. vratností - vědí, že jejich akce vyvolává změnu, ale uvědomují si i to, že existuje možnost vrátit věci do původního stavu. Např. vezmu-li ze sáčku dva rohlíky, zbyde tam nějaký počet. Když rohlíky vrátím, bude rohlíků stejně jako na začátku.

 

Ačkoliv se myšlení v tomto věku stává více logičtějším, na pochopení abstraktních a hypotetických pojmů musí dítě dozrát do poslední fáze - formálních operací.

 

ucici vez

 

Stadium formálních operací (12 let a více)

Oproti předchozím etapám vývoje dochází k zásadní změně - zatímco doposud bylo dítě při myšlení závislé na konkrétní realitě, ve stadiu formálních operací se z této závislosti začíná uvolňovat - z dítěte je nyní dospívající, který je schopný uvažovat hypoteticky a abstraktně. Jeho myšlení je hypoteticko-deduktivní a dokáže pracovat s daleko větším množstvím informací. Díky tomu jsou dospívající schopni připouštět různé možnosti, uvažují systematičtěji a dovedou experimentovat s vlastními úvahami.

 

Slovo na závěr

Máme-li si něco z Piagetovy teorie odnést, pak je to fakt, že vytváření znalostí a inteligence je aktivní proces - jak řekl samotný Jean Piaget: děti nejsou pasivní kopií reality. Dovolme proto dětem zkoumat a experimentovat, poskytujme jim dostatek podnětů, pohybu a her, protože jen díky tomu mohou porozumět tomu, jak skutečně svět funguje.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení