Když jsme v lednu publikovali článek o důležitosti nudy, byli jsme překvapení, kolik reakcí nám na něj přišlo. Z naší společné diskuze se pak zrodilo další téma, které považují rodiče (včetně nás) za stresující, a to: neustálé vymýšlení programu pro děti. V dnešním článku si řekneme, proč není nutné dětem pořád něco organizovat, ba naopak, proč nonstop program není pro jejich vývoj žádoucí.
Oddechli jste si? To je dobře, ale ta opravdová úleva teprve přijde…
Oproti našemu dětství se nad našimi potomky vznáší pojem hojnost, a to ve všech směrech - od výběru plen přes nabídku hraček až po nabídku takzvaných volnočasových kroužků. U tohoto pojmu se na chvíli zastavíme. Je přirozené, že si pro děti přejeme to nejlepší a že nechceme, aby propásly svou velkou příležitost, ovšem pojem volnočasový ztrácí smysl ve chvíli, kdy má dítě kroužků tolik, až mu žádný volný čas nezbyde.
„Přiznám se, že někdy už jsem z těch kroužků tak strašně unavená… Unavuje mě je tam vozit, unavuje mě čekání a co víc, mám sto chutí nechat je aspoň nějaký dny celý odpoledne doma, ať si vyhrají samy, tak jako my kdysi…jenže to by na mě musely přestat útočit ty…"
Výčitky svědomí, že jim nedávám to nejlepší
Já vím, máme je všichni. Proč by měly „proválet“ odpoledne doma, když mohou pilovat kraula se skvělým trenérem plavání, viďte… Otázka zní: Zamysleli jste se někdy nad tím, že to nejlepší, co dětem můžeme dát, je taky velká várka neorganizovaného času a volnosti? Že s angličtinou nebo třeba programováním můžeme v klidu počkat?
Za neustálým plánováním programu stojí často mylný předpoklad…
… že děti bez kroužků ztrácejí čas a jsou oproti ostatním v nevýhodě. Rozumím, je určitě super, když společně najdete něco, v čem se bude dítě rozvíjet, ale současně je prospěšné vzdát se představ, že mé dítě je multitalent a ve smyslu „kout železo dokud je žhavé“ ho zahltit od pondělí do pátku nonstop programem. Protože psychologové a pediatři čím dál častěji upozorňují na fakt, že…
Pro svůj vývoj děti potřebují každodenní „voraz”
Dávat dětem příliš mnoho a příliš rychle může skončit tak, jak jsme si to rozhodně nepředstavovali - únava, stres, podrážděnost nebo nedej bože vyhoření. A to jak dětí, tak nás, rodičů. A co víc? Děti nakonec tráví víc času s cizími než s vlastní rodinou a my neděláme nic jiného, než ladíme všechny ty příšerné rozvrhy, přesuny, nákupy, dopravní zácpy, parkování, převlékání a tak až… do maturity? Proboha.
Být doma se rozhodně nerovná „nicnedělání”
Jak jsme psali v článku u nudě, necháme-li dítě nudit, není to zanedbávání. To stejné platí i pro případ, že prostě pár dnů v týdnu po příchodu domů shodíte kabát, uvaříte si kafe, dáte nohy nahoru a budete mít svůj vlastní program. Necháte děti jen tak být. Doma. Co se stane? Na začátku možná budou kvílet, že se nudí nebo začnou loudit tablety či telefony, když ale vydržíte, začnou se dít divy.
Volný, nestrukturovaný a nepřerušovaný čas pro hraní = potrava pro dětskou duši
Děti potřebují nestrukturovaný a volný čas pro to, aby se staly spokojenými lidmi. Během zdánlivého nicnedělání totiž zapojují fantazii, oddávají se dennímu snění, mozek zkouší vlastní způsoby řešení a co víc, naučí se být samy se sebou. Jsou samostatné. Naučí se rozhodovat. Mají-li sourozence, posílí se jejich vztah, naučí se, co to znamená kooperace. Vyrostou s pocitem, že nejsou závislé na tom, aby mu stimuly poskytovali ostatní. Jsou spokojení jen tak, jak jsou. Nebaží. A navíc, tráví čas se svou vlastní rodinou.
Není to jen kroužcích
Sama se občas přistihnu, jak jsem nervózní, když například o víkendu „nemám plán“. Když byly děti menší, řešila jsem zase množství času, kdy se jim mám věnovat a kdy je nechat být. Jaká je ta správná míra? Psychologové upozorňují na důležitost vzájemné hry, nicméně to rozhodně neznamená, že pokud jste na mateřské, musíte s dítětem od rána do večera vymýšlet jednu hru za druhou. Připravte mu prostředí, které bude prozkoumávat, nachystejte pomůcky a hračky, se kterými bude experimentovat, a uvidíte, že vaše 24hodinová asistence není potřeba. A když už si dítě vaši společnost vyžádá, nemusí to znamenat, že teď musíte všeho nechat - začleňte ho do vašeho běžného života, kde se kromě hraní musí například i prát a vařit - dávejte mu malé úkoly a podporujte jeho rozvoj vědomí, že je důležitou součástí rodiny a domácnosti.