Jak začít s montessori doma?

Jako rodičovství znamená pro každého něco jiného, tak i montessori každý pojímáme trochu jinak. Přizpůsobujeme si ho k naturelu našemu i naší rodiny a také k prostorovým a finančním možnostem. Naše domovy zkrátka nejsou montessori třída. A ani by jí být neměly. A to říká ta, která má v připraveném prostředí montessori třídy velkou oblibu. Ale nemám ráda extrémy, co může fungovat jednomu, nemusí druhému. Vždy je základem následovat potřeby svého dítěte i své. Přesto existuje pár montessori principů, které poslouží stejně dobře v montessori třídě tak i u vás doma.

Pojďme se teď na ně podívat zblízka.

 

Pozorování

Jedná se o nezbytný nástroj jak porozumět potřebám dítěte a tím pádem na ně vhodně reagovat.
V domácím prostředí je to specifické. Je jasné, že máte spoustu jiných povinností, přesto doporučuju, zařadit ho do denní rutiny nebo alespoň co nejčastěji to půjde.

 

montessori-doma-pozorovani

Obr. 1 Zastavte se a chvíli jen pozorujte.

 

Zkuste pozorovat nezaujatě, bez předsudků, a pokud se na obzoru nerýsuje katastrofa, nezasahovat.

Mnohokrát se mně samotné i při mých pozorováních v montessori třídách stalo, že jsem viděla situaci, kdy se dítě na první pohled chovalo nevhodně - nerespektovalo pravidla. Když jsem ale ihned nezasáhla a nechala dojet situaci do konce, tak jsem mohla vidět, že dítě bylo naprosto soustředěné a mělo jasný a dobrý záměr, který bych svým zásahem překazila.

Skrze pozorování zkrátka získáváme cenné informace, náhled  i nadhled. Jsme díky němu schopni připravit prostředí a dítě na něj napojit. Zamysleli jste se někdy nad tím, jak je pro mnohé z nás velmi těžké žít v přítomnosti? Jste tým „ohlížím se do minulosti“, „obávám se budoucnosti“ nebo nejlépe obojí najednou? Na rozdíl od našich dětí je pro nás zkrátka někdy těžké být tady a teď.

Pokud chceme pozorovat, je nutné se zpřítomnit. Pustit všechny starosti a úkoly a soustředit se v danou chvíli jen na dítě. Jak? Je mnoho mindfulness technik, které vám s tím mohou pomoci. Já má ráda zvědomění se skrze smysly.

 

Zastavte se, zhluboka se nadechněte a vydechněte a v duchu si řekněte, co vidíte, slyšíte, cítíme nosem, jakou máte chuť na jazyku, jaký je váš kontakt se zemí. Dostanete se tak do přítomnosti, dál od myšlenek.

 

Co přesně můžete pozorovat, souvisí s věkem dítěte, ale obecně se jedná o oblasti jako je hrubá motorika, jemná motorika, schopnost řeči a celkově komunikační schopnosti, citový vývoj, emoční inteligence, samostatnost v sebeobsluze, jídlo, spánek, kognitivní vývoj. Nezapomínejte ani na sebe, protože dost často právě naše rozpoložení má vliv na výsledky našeho pozorování.

 

Připravené prostředí

Pozorování vašeho dítěte vám velmi usnadní přípravu prostředí v souladu s jeho potřebami a tak aby bylo pro dítě bezpečné, funkční, podporující jeho potenciál, samostatnost, koncentraci, zodpovědnost i vůli.

 

montessori-pripravene-protredi

Obr. 2 „Hlavním úkolem připraveného prostředí je v co největší míře učinit rostoucí dítě nezávislým na dospělých.“

 

Co ještě pomůže?

Projděte váš domov ve výšce očí vašeho dítěte. Ano přesně, chci po vás, abyste si lehli/sedli/klekli a pozorovali váš domov právě z této perspektivy. Věřte mi, je to fakt důležité, protože zkrátka uvidíte mnohé, co z vaší výšky nejste schopni zahlédnout.

 

Jasně třeba není možné, aby byl celý váš byt nebo dům v módu připraveného prostředí, přesto by měla být v každé místnosti alespoň nějaká část, která tyto vlastnosti naplňuje. Minimálně tato část v každém pokoji by měla být připravena v souladu s heslem „Každá věc má své místo, kam patří.“ Řád a pořádek dává dětem (a nejen jim) pocit bezpečí a kontroly nad světem. Vztahují se k němu a pomáhá jim pochopit, jak svět funguje.

 

Rotace hraček

V montessori platí pravidlo, že méně je více. V pokoji nemusí mít děti všechno neustále k dispozici. Troufám si tvrdit, že většina českých dětí nedostatkem hraček netrpí. Většinou je to spíše naopak, a děti jsou pak spíš věcmi zahlceny. Často si nejsou schopny z té plejády něco vybrat a stěžují si, že se nudí. Naopak rodiče zuří, protože objektivně vidí ty hromady věcí a dráždí je, že se děti samy nezabaví.

Mnohem lépe funguje, když hračky rotujete. Vystavíte do poliček pár hraček/pomůcek dle aktuálního zájmu dítěte a po opadnutí zájmu tyto vyměníte za jiné. Nejde v tomto případě ani tak o pravidelnost v jejich výměně, ale o následování zájmu dítěte. Některé aktivity a hračky tedy budou na poličce déle než jiné, ale to je v pořádku.

 

Doporučujeme přečíst i doplňující článek 7 tipů, jak obnovit zájem o hračku.

 

montessori-rotace-hracek

Obr. 3 Vystavíme přehledně pár aktivit dle momentálního zájmu a po jeho opadnutí, aktivity vyměníme za jiné.

 

 

Praktický život

Montessori doma je hlavně o každodenních činnostech. Dítě je nejdříve pozoruje. Poté, jakmile si stoupne a uvolní se mu ruce, je chce dělat. Záleží samozřejmě na osobnosti dítěte. Některé dítě se vrhne do akce, druhé bude různě dlouhou dobu pozorovat, než něco opatrně zkusí. Důležité je, aby vůbec mělo tu možnost. Je nutné si uvědomit, že velmi často nás dítě potřebuje mít nablízku a cítit naši důvěru, že to zvládne. To co naopak nepotřebuje, je náš strach nebo příliš velká pomoc u činností, které by zvládlo samo. Tím, že je dítě součástí těchto činností, se je zároveň učí a spoluprací s vámi prohlubujete váš vztah.

 

montessori-aktivity-pro-deti

Obr. 4 Nechme být děti užitečné.

 

Praktický život v období do šesti let zahrnuje několik oblastí, ale jde zejména o péči o sebe sama, péči o prostředí, ladnost a zdvořilost a oblast jídla.

Největší investice v rámci domácnosti by neměla být tedy do hraček a pomůcek, ale právě do věcí praktického života. Je potřeba, aby byly kvalitní a odpovídající velikosti dítěte.

 

 Doporučujeme přečíst i doplňující článek o penězích a finanční gramotnosti dětí.

 

Připravený dospělý

Příprava na roli rodiče je nikdy nekončící cestou a ne vždy jsou všechny úseky této cesty snadné. Každopádně nastoupíte na cestu vlastního seberozvoje, ať chcete nebo ne.

Je to vždy snadné? Ani bych neřekla. Jsme horší rodiče, když nám to nejde? Ne, je to proces, učí se nejen naše děti, ale i my. Často je to formou pokus/omyl. Ano, toto nás bohužel nikdo ve škole nenaučí. Přesto je náš úkol jako rodičů, snažit se být, co nejlepším vzorem, protože dítě staví na těchto našich kvalitách. Co by mohlo pomoci?

Přečíst si některé knihy přímo od zdroje. Mnohé pak lépe pochopíte a bude se vám snadněji reagovat. Za mě jsou to v rámci montessori pedagogiky Absorbující mysl a Londýnské přednášky v češtině a The secret of childhood v angličtině. Velmi zdařilé, pochopitelné a čtivé jsou knihy Simone Davies Montessori toddler a Monterssori baby. Též vám určitě neuškodí si přečíst nebo poslechnout něco o psychomotorickém vývoji nebo psychologii dítěte.

Pokud jako rodiče máte často nezvladatelné záchvaty vzteku, je možné toto téma otevřít na terapii, což též moc doporučuji. Mnohdy zjistíte, že kořeny tohoto vzteku sahají do vašeho dětství a vaše dítě vám je jen nevědomě oživuje. To samé platí samozřejmě pro všechna nezpracovaná traumata, bolesti apod. Psychoterapie je výborná metoda pro porozumění svým zažitým vzorcům, motivům chování i jednání i našemu vztahu k druhým. To vše nás pozitivně i negativně ovlivňuje i v našem rodičovství a staví limity k případné změně postoje.

 

montessori-pripraveny-dospely

Obr. 5 Bez toho, aniž byste chápali proč, je těžké vhodně reagovat.

 

Důležité je doplňovat i naše vlastní zdroje. Pokud s nimi budeme na nule, z čeho chceme dávat? Perpetum mobile, pokud vím, stále vynalezeno nebylo. Nezdráhejte si říct o pomoc. Odevzdejte dítě a alespoň chvíli dělejte něco, co vás naplňuje, máte z toho radost a je to jen pro vás. Čím častěji tím lépe.

 

Doporučujeme přečíst i doplňující článek Připravený rodič je půlkou úspěchu k připravenému prostředí.

 

Nabídněte dítěti reálný svět

Co tím myslím? V naší realitě se na louce nepase fialová kráva a ani oblečený medvěd neřídí autobus. Proč takové knihy předkládáme našim dětem? Proč by mělo dítě krájet dřevěné ovoce, když s naší pomocí ve formě připraveného prostředí, si může banán nakrájet už 18 měsíční batole? A o nabídce hraček ani nemluvě. Kolik z nás si neuvědomuje, že hračky bohužel navrhují designéři, kteří ve velké většině nemají ani ponětí o psychomotorickém vývoji dítěte, o vývoji mozku…To by přeci nemohli navrhnout blikající, hrající a křiklavou hračku, která se točí nad hlavou 2m miminka, které nemá jinou možnost než ji vypnout tím, že vypne samo sebe.

 

montessori-mobil-pro-miminko

Obr. 6 Montessori mobil je úžasnou pomůckou pro miminka od narození

 

Nemám pocit, že by reálný svět byl málo zajímavý a rozmanitý, abychom si ho museli takto vylepšovat už od narození. Děti jsou fascinovány obyčejnými věcmi, chtějí dělat to, co děláme my. Chtějí pochopit svět a stát se jeho součástí.

 

Do 6 let oplývají takzvanou absorbující myslí. To je zvláštní druh inteligence, kdy dítě nasává vše jako houba. Nerozlišuje mezi realitou a fantazií, dobrem a zlem, absorbuje prostě všechno. Nemá ještě tolik zkušeností. Využijme toho a nabídněme mu rozmanité činnosti z různých oblastí, které jsou ale založené na reálných základech. Nebojte, na fantazii bude času dost v dalších obdobích.

 

 

Nabízíme svobodu v rámci hranic

Stále se setkávám s názorem, že montessori je ta výchova, kde si dítě může dělat absolutně, co chce. Prosím pěkně tak to opravdu není. Ano, následujeme potřeby dítěte a připravujeme prostředí, protože zkrátka věříme a máme i ověřeno, že dítě s naplněnými potřebami prospívá a roste v nezávislého, zodpovědného, spokojeného a empatického dospělého.

Přesto heslem v montessori je „svoboda v rámci hranic“. Proč svobodu ohraničujeme? Je to jednak z důvodu bezpečnosti dítěte, ale i druhých a prostředí, tak z důvodu vedení k zodpovědnosti za své činy.  Pravidel nesmí být příliš, ale bez nich se též neobejdeme. Skutečná svoboda s hranicemi je klíčová i pro rozvoj vůle.

Ale co to vlastně znamená? Abych vám to přiblížila na praktickém příkladu. U nás doma platí pravidlo, že u jídla sedíme. Je to z důvodu bezpečnosti, zajištění klidného stravování všech stolujících, vědomého jezení tak i kvůli udržování čistoty v domě. Všichni v rodině toto pravidlo znají a znají i důvody, proč je vyžadováno. Svoboda je v tomto kontextu zajištěna tak, že si děti mohou dát svačinku, když mají hlad a mají na výběr ze dvou jejich oblíbených variant. Hranicí je, že se u svačinky sedí. Pokud toto pravidlo nejsou ochotné dodržet a od jídla průběžně odcházejí, dávám jídlo pryč. Další hranicí je, že dávám vybrat z možností, které jsou akceptovatelné i pro mě z hlediska zdravého životního stylu. Tedy respektuji i své potřeby. To ale neznamená, že si někdy děti nedají něco, co těmto zásadám absolutně neodpovídá.

 

Nabízíme zpětnou vazbu a ocenění namísto hodnocení, trestů nebo pochval

Dle Maslowovy pyramidy potřeb je potřeba uznání jednou ze základních lidských potřeb. Pochvaly a tresty jsou prostředkem vnější motivace. Mnoho lidí, je má za účinný výchovný nástroj, přestože mnohé výzkumy prokázaly, že potlačují vnitřní motivaci, vytvářejí závislost na autoritě, vedou k poslušnosti a ne k zodpovědnosti.
Naopak uznání a ocenění vyjadřujeme tak, že dáme druhému náš čas i pozornost. Vyjadřujeme se konkrétně k činu či výtvoru dotyčného a ne k němu samotnému. Vracíme dotyčného k jeho pocitům a vlastnímu prožívání, nikoliv k našemu. Tím nabývá sebehodnoty a motivem k jeho činům, je jeho vlastní vnitřní motivace, nikoliv potřeba vyhovět či zalíbit se ostatním.

 

montessori-zpetna-vazba

 

Samozřejmě vůbec neříkám, že když občas svému dítěti řeknete, že je šikulka, tak ho navždy "psychicky zmrzačíte". Jen říkám, že na způsobu, jakým poskytujeme dítěti pozitivní zpětnou vazbu, záleží, a že z vágního "super, jsi šikulka" si toho neodnese tolik jako z našeho popisu, co udělalo či čeho dosáhlo.

 

A jak reagovat na nevhodné chování jinak než za pomoci trestů?

Přirozenými důsledky. Co si dítě může odnést z toho, že mu za to, že nedodrží dohodu, že si sundáváme boty v předsíni, zakážete pohádku před spaním? Když ale dostane hadr a bude muset napravit důsledky svého chování – šlápoty v pokoji? Samozřejmě vystavujeme dítě přirozeným důsledkům vzhledem k jeho věku a schopnostem.

 

Tak už máte jasněji? Jak vidíte, montessori není jen o vystajlovaných poličkách a věcech za tisíce. Právě naopak. Jde o každodenní činnosti a životní styl celé rodiny, kdy k sobě přistupujeme s láskou, s respektem k našim potřebám, ale i s hranicemi, které chrání nás i naše okolí.

 

Občas rodiče na konzultacích žehrají na to, že montessori objevili pozdě. Často se mě ptají, kdy je nejlepší začít? Má odpověď je NIKDY NENÍ POZDĚ A začněte HNED, jak se pro něj rozhodnete. Ne až koupíte milion „nezbytných věcí“, o kterých se vás snaží přesvědčit marketing, ne až se vrátíte z dovolené, ne až si na terapii vyřešíte všechny své bolesti z dětství. Hned.

Nemusíte se snažit vše urvat najednou. Jen je důležité začít. Mnohem lépe poslouží spíše postupné, ale trvalé kroky.  Aby byly trvalé, musíte s nimi být v souladu. Nesrovnávejte se tedy s ostatními. Inspirovat se jeden od druhého je skvělé, ale příliš inspirace škodí. Často nás vede ke srovnávání a pocitu méněcennosti. Je to vaše jedinečná cesta, nikdo nezná vaše dítě, vás, vaši rodinu tolik jako vy sami. Vykašlete se na ostatní a buďte k sobě hodní a trpěliví.

 

Srdečně zdraví

Alena

 

 

 

Autorkou článku je: Alena Špačková (montessori_sense)

„Rodičovství je cesta ke zralosti a růstu. Pokud se odvážíme více se učit a méně vyučovat.“

Zdravím vás, jsem Alena, manželka a zároveň máma dvou báječných dětí, které mě k montessori dovedly. Věnuji se mu již téměř 5 let.

Montessori vnímám, jako do detailu promyšlenou filosofii, která následuje dítě a podporuje ho, aby rozvinulo svůj potenciál na maximum. Správný montessori přístup je pro mě o lásce k dítěti, bezpodmínečném přijetí, i o vzájemném respektu a svobodě v rámci hranic. Učí děti být zodpovědné a samostatné v rámci péče o sebe, své prostředí i ostatní.

Ze zájmu se velmi rychle stala vášeň a tak jsem postupem času absolvovala mezinárodní výcviky AMI asistent pro děti 0-3 a 3-6 let a mnohé další akreditované výcviky, semináře, přednášky a konference na téma montessori.

Protože ale ráda vidím věci v širších souvislostech, tak se stále vzdělávám i na různých kurzech a seminářích ohledně výchovy, smyslové integrace a neurovývojové stimulace. Sama si momentálně také procházím dlouhodobým sebezkušenostním výcvikem dle Adlera.

To vše mi pomáhá ke každému dítěti i rodině přistupovat komplexně a být vám důvěryhodným a profesionálním průvodcem za vaší cestou k spokojenějšímu rodičovství.

 

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení